Another Ghost Story - 4. kapitola

4. srpna 2012 v 12:53 | Syd |  Another Ghost Story

4. kapitola



V knihovně se na recepci potkali s Alex, která byla zrovna na odchodu.

"Ale! Pokecali jste si s paní Bealovou?" usmála se ironicky. "Podle vašich výrazů soudím, že ta kvádra asi nezabrala."

"Vtipný," zavrčel Dean.

"No, doufám, že si užijete i tady," pokračovala, "právě jim spadl celý systém. Nejdou počítače, kartotéka, prostě nic. Mějte se!" zamávala jim a odešla.

"To snad ne!"

Došli k recepci a paní za stolem hned spustila: "Pánové, je mi líto, ale nefunguje nám systém. Pokud si jdete půjčit nějakou knihu, budete si ji muset najít mezi regály - kartotéka totiž taky nefunguje."

"Fajn," řekl Dean. "Jen nás nasměrujte - hledáme něco o místní historii."

"Prosím, pojďte za mnou," vstala ze židle a vedla je dlouhou chodbou. "Máme tady překrásné oddělení historie, zabírá celé křídlo, určitě si vyberete."

Zavedla je do obrovské místnosti, kde byly alespoň tři tucty regálů až do stropu, které byly zaplněné knihami.

"Knihy máme řazené podle autorů," řekla knihovnice. "Vyberte si, co je libo." Usmála se a odešla.

"Celé křídlo," vydechl Sam a rozhlížel se po regálech.

"No, to je hodně knih," řekl Dean.

"Kde chceš začít?" zeptal se Sam.

"To je fuk," odpověděl Dean a vrhl se mezi regály.

Asi tak po hodině oba seděli u stolu, kde bylo různě položeno a otevřeno snad třicet knih, a pročítali je.

"Má to vůbec cenu?" zeptal se Sam.

"A co chceš jinýho dělat?" odseknul mu Dean.

"Co zavolat Alex?" navrhl opatrně Sam.

Dean si povzdechl. Nerad se vzdával.

"Deane?"

"Jo?"

"Máš lepší nápad?"

"Ne," odsekl Dean. Ale pak dodal s nadějí v hlase: "A ty?"

Sam zvedl telefon a vytočil její číslo.

"Už jsem si myslela, že se neozvete," řekla Alex hned, jak zvedla telefon.

"Dean by ti rád něco řekl," řekl Sam a podal mu mobil. Ten vyvalil oči a nejdřív telefon nechtěl, ale Sam mu ho vnutil.

"Ahoj," hlesl.

"Ahoj," odpověděla odměřeně Alex.

Chvíli bylo ticho. "Omlouvám se," procedil Dean mezi zuby a bylo poznat, že mu to dá hodně námahy.

"Nevíte si rady, co?"

"Ne. Všechno je proti nám."

"Fajn, víc z tebe stejně asi nedostanu, tak přijeďte."

"Vidíš, ani to nebolelo," prohlásil Sam, když se zvedali od stolu.

"Blbče!" odpověděl mu Dean a vyrazil ven. Sam dal jen oči v sloup a následoval bratra.


***


Alex už na ně čekala u sebe doma a všechny poznámky měla rozložené na stole. Usadili se a Alex jim šla uvařit kávu. Když se vrátila, podala Deanovi na talíři koláč, o který ji žádal.

Deanovi se rozzářily oči. "Á, ty jsi ho stihla!"

"Jo, ale dostaneš ho jen pod podmínkou, že už na mě nebudeš řvát, co mám a nemám dělat."

"Jo, jo, jasně." V ten okamžik by asi slíbil cokoliv, protože už skoro nevnímal nic jiného než ten koláč.

Dean se vrhl na koláč a Alex začala vyprávět, co se dozvěděla.

"Paní Bealová je úžasně ukecaná ženská, většinou neřekla nic důležitého. Ovšem - jedna věc byla docela zajímavá. Paní Tylorová byla jediná z okolí, kdo podepsal souhlas ke zbourání toho domu naproti a následnou výstavbu parkoviště."

"A fo e f nim?" zeptal se Dean s plnou pusou koláče.

Sam a Alex na něj chvíli koukali, jak žvýká, a přemýšleli, co tím vlastně myslel. Alex to došlo jako první a tak pokračovala.

"S tím domem? Ten je docela zajímavý. Vypadá to, že se všechno točí kolem něj. Teď ho vlastní nějaká firma, předtím ho měla skoro 40 let rodina Piercová - nic zvláštního. Ale ještě předtím měli dům manželé Gregorovi a to je asi příběh pro vás. Sice oficiálně není nic potvrzený, ale oba tam zemřeli násilnou smrtí - manžela někdo podřízl a manželka byla zastřelená." Jak mluvila, lovila v hromadě papírů vytištěné články.

"Že by se manžílkovi nelíbilo, že mu někdo chce zbourat domeček?" prohodil ironicky Dean. Koláč už měl konečně snědený, tak mu bylo i rozumět.

"Asi ano, paní Bealová mi taky řekla, že s tím parkovištěm nikdo jiný nesouhlasil - a stejně dostali povolení."

"To je normální," řekl Sam. "Evidentně stačilo někoho podplatit."

"No, měli bychom se zajít podívat do archívu místní policejní stanice," navrhl Dean. "Zavedeš nás tam?" obrátil se na Alex.

"No jasně," přikývla.

"Jak je to daleko?" zeptal se Sam.

"Je to kousek, dvě stanice autobusem," odpověděla Alex.

"Co?" zeptal se nechápavě Dean.

"Že je to dvě stanice..." začala, ale Dean předvedl dost znechucený výraz. "Aha, promiň, já zapomněla - AUTEM je to asi deset minut."

"To už je lepší," přikývl.


© 2012 Syd

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama