Tajemství magické limonády

21. července 2012 v 16:57 |  Krátké povídky

Tajemství magické limonády



Jak je známo, mágové si zrovna moc nepotrpí na nápoje, které neobsahují alkohol, ale od té doby, co u nich nastoupila nová kuchařka - paní Vypitová - tomu bylo jinak.

Paní Vypitová byla vdova po hostinském, jehož špeluňka byla, bohužel, v té nejzapadlejší části města. Hostů bylo tak málo, že majitel utápěl žal v alkoholu. Nejen že zanedlouho svou hospodu propil, ale na následky pití i zemřel. Vdova bez prostředků si musela najít práci.

Hledala dlouho než objevila přesně to, co jí vyhovovalo - kuchařka na Neviditelné univerzitě. Mágové byli sice nároční na hojnost jídla a pití, ale jinak ji nechávali, ať si dělá, co chce.

Její jedinou velkou láskou byl bílý tlustý pudl, kterého si do nového zaměstnání přivedla s sebou.

Jednoho rána, když se rozhodla, že konečně po týdnu umyje nádobí, vyhrabala popel z kamen na zem a zatopila. Voda se za chvíli ohřála a ona začala s prací. Když měla tak polovinu hotovou, podívala se po svém miláčkovi. Válel se na zádech ve vyhrabaném popelu s kusem masa, který ukořistil ve spíži.

"Ty lumpíku," řekla něžně kuchařka. "Podívej, jak jsi se umazal. Panička tě musí vykoupat."

Vzhledem k tomu, že jedinou teplou vodu měla jen na nádobí, popadla protestujícího psa a strčila ho do škopku k hrncům a talířům. Vzala kus voňavého mýdla a s vervou u ní nevídanou ho začala mydlit. Pes byl překvapením ztuhlý jako kus polena, tak to šlo dobře. Ale při splachování se probral a začal se se svou paničkou rvát. Ze škopku létaly hrnce, talíře, pěna a chlupy. Nakonec se pudlovi podařilo z vody vyskočit.

"Ty pse mizernej, takhle se mi odměňuješ za mojí lásku? Teď to tu budu muset uklidit a bylo to tady jako v klícce," ječela paní Vypitová a honila pudla po kuchyni.

Vtom se otevřely dveře. Nejmladší mág přišel pro ranní kávu, na kterou se všichni po probdělé noci těšili.Supící kuchařky se nevšímal a popadl největší sběračku, aby si nabral tu životodárnou tekutinu. Ponořil jí do černého moku a usrkl. "Zvláštní," řekl. "Nic takového jsme tu ještě neměli, ale je to opravdu výborné." Teprve teď se otočil na paní Vypitovou. "Co to vlastně je?...A kam to běžíte?"

Pes využil situace, vyrazil z otevřených dveří a kuchařka za ním.

"Honím toho zatraceného čokla," stačila ještě zavolat. Jenže v půlce věty jí vypadla zubní protéza, kterou sice bleskurychle zachytila, ale rozumět jí nebylo.

"Tak 'Cokla' to je," broukal si mág a nabral si další sběračku. S plným škopkem pak šel za ostatními, aby i oni ochutnali.

"Je to nejspíše nějaká limonáda," usoudili mágové.

'Cokla' měla zvláštní chuť. Byla v ní příměs od všeho - to bylo to nádobí za celý týden. Byla v ní cítit káva - nevypláchnuté hrnky. Zvláštní vůně a bublinky - psí pach a mýdlo.

Dlouho se o nové limonádě diskutovalo. Mágové zjistili, že pro horké dny by byla skvělá s ledem a příměsí alkoholu.

Když se kuchařka vrátila bez psa, který se po koupeli rozhodl, že si najde nového pána, nestačila se divit.Čekala, že ji vyhodí, ale místo toho si všichni libovali a chtěli znát předpis na tu úžasnou limonádu. Paní Vypitová byla chytrá žena. Prohlásila, že recept je tajné dědictví, ale že jim 'Coklu' bude vařit, kdykoliv budou chtít. Svůj slib splnila. Nikdy už ale neměla limonáda tu chuť jako první den. To proto, že hlavní přísada - čokl - se nevrátila. Marně paní Vypitová shání náhradu.

Nevíte o nějaké?
KONEC


Tajemství magické limonády (2001) - Povídka na motivy Úžasné Zeměplochy od Terry Pratchatta
© 2001 Krysa s hedvábnou srstí
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama