Kapitola 8.

21. července 2012 v 19:05 |  Pánové Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák

Volba budoucího povolání



Večer se posadili ve společenské místnosti a konečně se podívali na všechny propagační letáky a brožurky o volbě budoucího povolání.

Remuse to moc nezajímalo, protože věděl, že vlkodlaka nikdo nebude chtít zaměstnat. Spoléhal na to, že mu Brumbál nějak pomůže. Když se tenkrát spolu bavili o Chroptící chýši, slíbil mu, že se pokusí pro něj nějaké zaměstnání sehnat. James a Sirius byli už rozhodnutí a jen občas - spíše z nudy - prolistovali pár papírů.

Jenom Peter vypadal bezradně. Nemohl se rozhodnout. Pro každé zaměstnání, které se mu zamlouvalo, potřeboval alespoň jeden předmět, který mu vůbec nešel.

''Tak čím byste chtěli být?'' hledal pomoc u svých přátel.

''To je těžký,'' řekl Sirius a předstíral nerozhodnost. ''Chci být zvěromágem!''

''Ale Tichošlápku, to už přeci jsi!'' upozornil ho James. ''A oficiálně bys musel přiznat barvu.''

''To je fakt. Bylo by to moc papírování a takhle si užiju víc zábavy!'' zašklebil se Sirius na své přátele.

''Já bych chtěl být profesionálním vlkodlakem!'' prohlásil Remus. James se Siriusem se rozesmáli. Sirius se po jejich nočních toulkách naučil smát, jako když štěká pes. Znělo to sice trochu nepřirozeně, ale James si všiml, že se to některým dívkám velice líbí (Siriuse to ale moc nezajímalo).

''To už dávno jsi, Náměsíčníku!'' zajíkal se James.

''Ale teď vážně - čím byste chtěli být?'' Peter se sice smál s přáteli, ale vypadal bezmocně.

''Bystrozorama - samozřejmě!'' pronesli všichni naráz.

''Ale to budu potřebovat lektvary, co? Ty mi zrovna moc nejdou,'' zvážněl Remus.

''Klid, zas tak hrozně blbě na tom nejsi. A Phelps vezme do třídy každého!'' uklidňoval ho Sirius.

''Díky za podporu,'' ušklíbl se Lupin.

''A co ty, Červíčku?'' zeptal se Sirius.

''Já právě vůbec nevím. Všude chtěj něco, co mi nejde...''

''Tak pojď s náma - bude sranda!'' poradil mu James.

''Myslíš, že bych to zvládl?'' v Peterově hlase zazněla naděje.

''Samozřejmě,'' ujistil ho Sirius, ale mrkl na Jamese, aby věděl, že si zas tak jistý není, ale zábava to bude určitě skvělá. James měl co dělat, aby Remuse, který seděl proti němu, nepoprskal smíchy a Peter ho u toho neviděl.

Bylo jasné, že Červíček nemá moc šancí stát se Bystrozorem - čarodějem, který bojuje proti černé magii. Na toto povolání jste potřebovali nejlepší známky z přeměňování, lektvarů, kouzelných formulí a obrany proti černé magii. Pak následovala ještě spousta psychologických testů a talentových zkoušek. Bylo to velmi náročné a brali jen ty nejlepší.

Ti tři měli šanci všechno zvládnout, ale u Petera si nebyli tak jistí. Rozhodně nepatřil mezi nejlepší studenty jako James, Sirius i Remus.

Když Červíčka konečně ujistili, že bude skvělý bystrozor, šli si lehnout. Bylo už pozdě a společenská místnost zela prázdnotou.


Pár dní po tom, co se domluvili na svém budoucím povolání, se James a Sirius po večeři potkali na chodbě se Siriusovým mladším bratrem Regulem. Sirius však předstíral, že Regula nezná.

''Nebyl to tvůj bratr?'' špitl James.

''Jo, ale pojď dál. Nemám náladu se s ním bavit,'' zašeptal Sirius a ignoroval postavu za sebou.

''Siriusi!'' zavolal na bratra Regulus. Ale Sirius protáhl krok a předstíral, že ho neslyší.

''Hej Siriusi!'' dohnal dvojici a chytil Siriuse za rameno.

''Co je?!'' otočil se rozzlobeně Sirius. ''Ale, ale - můj drahý bratříček!''

''Dlouho jsme spolu nemluvili. Víš, že matku pěkně vzalo, že jsi odešel? Hlavně teď o Vánocích.''

''Jo? A jak dlouho byla naštvaná?'' odsekl mu Sirius. ''Deset minut - než stačila vypálit mé jméno v gobelínu?''

''Abych řekl pravdu, tvé jméno tam už není a Alfarda taky ne,'' pověděl mu Regulus s výrazem naprostého uspokojení. ''Ale ona čekala, že to jednou přijde. Už od té doby, co nám přišla zpráva, že ses dostal do Nebelvíru.''

To už se ale James neudržel: ''Jenže Sirius se do Nebelvíru skvěle hodí. Ale takový rozmazlení hajzlíci - jako jsi ty - patří do Zmijozelu!'' James znal Siriuse už pátý rok a od jejich prvního setkání bylo jasné, že z nich budou nerozluční přátelé. I když Reguluse moc dobře neznal, nemohl teď vystát tón, jakým nyní s bratrem mluvil.

''Ale kdopak nám to promluvil?'' předstíral Regulus zděšení a dal si záležet, aby mu bylo v hlase znát znechucení. ''Siriusi, ty dovoluješ svým sluhům, aby mluvili, když nejsou tázáni?''

''COŽE?!'' ozvala se dvojhlasná odpověď.

''Proč si myslíš, že s tebou Sirius...kamarádí?'' otočil se Regulus s odporem na Jamese. ''Přeci má v sobě trochu naší krve! Matka by měla radost! Využívá tě jako sluhu a pomocníka - rod Blacků to tak praktikuje už strašně dlouho.''

Sirius zalapal po dechu vzteky. ''Co to kecáš za nesmysly?!'' vyhrkl na bratra a vytáhl hůlku.

''Expelliarmus!'' ozvalo se těsně vedle Siriuse. James byl rychlejší a Reguluse odzbrojil dříve, než stačil použít svou hůlku.

''Ty jeden slouho, za to zaplatíš!'' zařval Regulus na Jamese. Než se však dostal k hůlce, Sirius mávl tou svou a Regulusovi z hlavy začaly vyrůstat větvičky s listím.

''Takhle by ses neměl chovat ke svému bratrovi!'' obvinil ho Regulus.

''Omyl!'' opravil ho Sirius. ''Já už nejsem tvůj bratr. Matka mě vyhnala a řekla, že už nejsem jejich syn, vzpomínáš? Tím pádem už nejsem ani tvůj bratr! ... Imobilus!''

Regulus chtěl něco namítnout, ale po posledním zaklínadle se nemohl hýbat.

''Tak to už přehnal!'' rozčiloval se James.

''Díky za to odzbrojení. Co si na něj pěkného vymyslíme?'' zeptal se Sirius a přemítal,
které zaklínadlo by nejlépe vystihlo jeho vztek.

''CO SE TO TU DĚJE?!'' zahřměl jim za zády hlas profesora Burna, až oba nadskočili. ''Co to vidím - menší souboj na chodbě, co pánové?''

''Víte, on si začal,'' namítl chabě James.

''Nejste vy dva bratři?'' zeptal se Burn a ukázal ze Siriuse na Reguluse.

''Pokrevně bohužel ano,'' zavrčel Sirius.

To už se Regulus začal zase hýbat. ''Oni mě napadli!'' lapal po dechu.

''To ty sis začal! Pane profesore, on nás začal urážet,'' pokračoval James.

''Tak ticho!'' okřikl je Burn. ''Vypadá to, že se od každého stejně dozvím jinou verzi toho, co se tu opravdu stalo. Takže...''

''Ale...''

''TAKŽE... to vyřešíme následovně,'' překřičel námitky profesor. ''Každému strhávám po deseti bodech za tu bitku na chodbě. Vy dva, pánové, dostanete školní trest za to, že jste šli dva proti jednomu. A vy, Blacku, si zajděte na ošetřovnu, než vám z těch větví začnou vyrůstat i jablka.''

Regulus přikývl, škodolibě se zašklebil na Siriuse a vyrazil směrem k ošetřovně. Sirius se po něm ohlédl a usmál se, když viděl, jak z jeho bratra opadávají okvětní lístky a nahrazují je plody.

''Zítra přijďte ke mně do kabinetu v sedm hodin večer a vyřešíme ten trest...'' prohlásil Burn, když Regulusovy kroky utichly v další chodbě. ''Tak, teď si jděte po svých!'' propustil je profesor a vrátil se do svého kabinetu.

Sirius a James raději zamířili do nebelvírské věže.

''To je ale hajzlík!'' prohlásil Sirius na adresu svého bratra.

''Nic si z něj nedělej - jen provokoval,'' utěšoval ho James.

''Já vím, ale jak mohl o mně prohlásit, že...''

''Nevěřím ani slovu!'' přerušil ho rázně James. ''Poslyš, řekl bych, že tě znám už dost dlouho, abych věděl, co si o tobě mám myslet a že ti můžu věřit!''

''Díky,'' hlesl Sirius.

''Fajn - už to nebudeme řešit, jo?''

Sirius souhlasil a byl rád, že to James vzal takhle.

''Poslyš, ty větve byly báječný!'' změnil téma James.

Tím překonali krizi a Sirius se toho mile rád chytil: ''Když odcházel, už mu na nich začaly růst plody. Než dojde na ošetřovnu, budu zasypanej plesnivejma jabkama.''

Oba se hlasitě rozesmáli.


Další večer zaklepali na Burnovy dveře. Když je profesor pustil dovnitř, řekl jim: ''Připouštím, že vás dva zřejmě nic nerozdělí, ale to, co jste provedli včera... dva proti jednomu... to bylo vážně nefér.'' Na okamžik se odmlčel, ale pak pokračoval. ''Mimochodem - ta kouzla nebyla špatná. Ale příště si je nechte, prosím, na zkoušky nebo do hodin!''

''Ano,'' souhlasili, ale bylo poznat, že jim ten kompliment zvedl náladu.

''Takže ten trest. No, poslední dobou studenti pořád něco vyvádějí a vždy se u toho nechají chytit, takže se mi už celá pracovna blýská čistotou,'' rozmáchl se profesor po své pracovně. ''Tak jsem si říkal, že byste mohli opravit nějaké práce od prvních ročníků.'' Na stole byla hromada svitků. ''Asi tak za dvě hodiny si vás přijdu zkontrolovat.'' S těmito slovy Burn opustil kabinet.

''To bude hračka,'' hodnotil situaci Sirius.

''Jedno se tomu Burnovi musí přiznat - svým způsobem je alespoň spravedlivý,'' řekl James.

''Jo a i když je to občas parchant, má pro nás slabost,'' usmál se Sirius.

''Tak se do toho pustíme, ať to máme brzy za sebou.''

Nejprve se opravování prací zdálo být zábavné. Ale po dvou hodinách to už Siriuse nebavilo. ''Už toho mám dost! Celou věčnost čtu to samé - akorát od jiného autora! Navíc tenhle kluk má děsnej rukopis!''

''Jo, máš pravdu. Ale už jenom pár svitků... Třeba příjde Burn a pustí nás,'' zadoufal James.

Přání se mu vyplnilo během několika minut. Profesor Burn vtrhl do své pracovny. ''Jak jste na tom?''

''Už jen čtyři svitky,'' oznámil otráveně Sirius.

''To byla rychlost!'' podivil se Burn. ''Dobře, už vás nebudu dál trápit, už si to doopravím sám.''

James a Sirius trochu ožili a vstali od stolu.

Než však došli ke dveřím, Burn se ozval ze svého křesla: ''Víte, chlapci, vy jste skvělí žáci a na kouzla máte nadání od přírody - nic se nemusíte drtit z knih... Ale kdybyste své schopnosti využili k něčemu jinému - nejen při hloupých bitkách na chodbě...''

''Ano, pane,'' přikývl tiše James a se Siriusem opustil pracovnu.

V nebelvírské společenské místnosti už na své přátele čekal Remus a Peter.

''Tak jak jste si užili svůj další trest?'' zeptal se s úšklebkem Lupin.

''V pohodě, dvě hodiny jsme opravovali domácí úkoly prváků.''

''Burn byl úplně v pohodě a ještě nám řekl, že máme nadání pro kouzla,'' přidal se James a žuchl na pohovku vedle Siriuse.

''Úplně ho slyším,'' usmál se Remus. ''Ale určitě k tomu ještě přidal, že svými schopnostmi nemáte plýtvat v bitkách.''

''Tak to máš pravdu,'' přikývl Sirius.


© 2005 Krysa z bambusového háje

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terezka Terezka | 22. listopadu 2013 v 16:47 | Reagovat

To je prostě úžasné!!! Stala jsem se na tom příběhu úplně závislá! :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama