Kapitola 6.

21. července 2012 v 19:09 |  Pánové Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák

Vánoce s tetičkou



Dalších několik týdnů probíhalo relativně v klidu - když se ovšem nepočítalo zkoušení a spousta domácích úkolů. Havraspár prohrál s Mrzimorem další famfrpálový zápas. Zmijozel zas porazil Mrzimor - takže do finálové dvojice se dostal Nebelvír a Zmijozel.

Uplynulé dva úplňky byly perfektní. Všichni čtyři se celé noci potulovali po školních pozemcích, které teď znali jak své boty.

Dokonce se podnikl další školní výlet do Prasinek - jediné úplně kouzelnické vesnice v celé Anglii - kde všichni nakoupili vánoční dárky.

Doba vánočních svátků se blížila. Hrad a školní pozemky zapadaly sněhem. Všude už vládla vánoční nálada a nikomu se nechtělo nic učit. Poslední týden školy dokonce polevili i někteří profesoři, i když studentům zadali spoustu domácích úkolů na prázdniny.

Počasí bylo tak bouřlivé, že do hradu pár dní nedorazila ani pošta. Až jednou po snídani se Velká síň zaplnila promrzlými sovami.

James dostal dopis od rodičů. Když si ho přečetl, vypadal nadšeně. ''Poslyš, Náměsíčníku,'' po svých dobrodružstvích v Temném lese si navykli občas si říkat přezdívkami, ''na Vánoce nebudeš muset za matkou, viď?''

To byl pro Remuse signál, že se James ptá, jestli o svátcích bude úplněk. ''Ne, byl jsem u ní nedávno. Myslím, že můžu zůstat tady.''

''Já myslím, že tu nebudeš trčet,'' řekl tajnůstkářsky James.

''Jak to myslíš?'' zeptal se netrpělivě Sirius.

''Psala mi mamka. Chce, abychom všichni jeli na svátky k nám!'' oznámil jim radostně Dvanácterák. ''Co vy na to? Prý vás k tomu mám donutit.''

''To myslíš vážně? To by bylo prima!'' zaradoval se Lupin. Bylo to i tím, že letos to byly po dlouhé době nerušené svátky jeho proměnou.

''Tvoje mamka je fakt skvělá! Stejně bych musel zůstat tady - vždyť víte...'' ušklíbl se Tichošlápek.

''Super! A co ty, Petere? Jsi taky zván,'' otočil se Dvanácterák k Červíčkovi.

''Já - já nemůžu. Rodiče chtějí, abych přijel domů. Už jsem několikery Vánoce trávil tady s vámi a mamce se to moc nelíbí,'' vykoktal Peter.

''To je škoda,'' pronesl James. ''Ale vy dva pojedete, že jo?'' Oba přikývli. ''Prima - to jsem chtěl vědět! Teď vám musím něco říct - mamka psala, že má přijet naše prateta...''

Remus se Siriusem najednou vypadali zaraženě - věděli, jak takové návštěvy vypadají. Už to ale slíbili, tak nemohli couvnout.

''Klid. Potřebujeme mít plný dům, aby u nás nemohla přespat,'' usmál se James. ''Bude to jen jeden den a můžeme jí nechat na krku mamce.'' Naškrábal rychle vzkaz domů - že budou mít dva hosty - a okamžitě poslal sovu, aby v tom hrozném počasí stihla dopis doručit ještě před svátky.


Konečně škola skončila a všichni, co jeli domů na svátky domů, začali stěhovat své kufry do vlaku. Nejhorší bylo, že měli plné kufry učebnic - učitelé jim práci přes svátky neodpustili.

Cesta probíhala ve vánoční pohodě. Naše čtveřice si zabrala opět celé kupé pro sebe a na rozloučenou si zahráli Řachavého Petra. Jak se blížili k Londýnu, ubývalo sněhu.

Na nádraží King's Cross už na své děti čekali tátové, mámy, dědové i babičky. Pro Petera si přijela máma, pro Jamese a zbytek party zase táta.

''Ahoj tati! Tady jsme!'' zavolal James.

''Dobrý den, pane Pottere,'' pozdravili dvojhlasně Sirius a Remus.

''Vítejte zpátky!'' rozzářil se pan Potter, když je uviděl. ''Máma se omlouvá, že nemohla přijet taky, ale uklízí.''

''To kvůli pratetě,'' šťouchl do svých přátel James. ''Děsně si potrpí na čistotu.''

''Tak to mi povídej,'' přiznal i Jamesův otec. ''Vždycky, když Silvie přijede, čekám, kdy vytáhne bílé rukavice a bude kontrolovat, jestli máme na dveřním rámu prach.''

''A kdy má přijet?''

''Pozítří! Nebyla moc nadšená, že budeme mít návštěvu. Chlapci, jsme vám vděční, že jste přijeli! Prosím, nemyslete si, že jste tu jen kvůli Silvii. Pozvali bychom vás stejně - tohle bylo trochu nečekané...'' omlouval se pan Potter.

''To my jsme rádi, že jste nás pozvali,'' usmál se Remus.

''Tak pojďte honem, ať tu nezmrzneme. Už na nás čeká večeře,'' pronesl pan Potter a všechny tři vedl k autu.

Dům Potterových vypadal báječně - všechno se jen blýskalo, na oknech byly vyčarované úžasné obrazce z námrazy, na dveřích visel zdobený věnec a v obývacím pokoji byl ohromný vánoční stromek. Když to viděli, nikdo nezalitoval, že nezůstali v Bradavicích (kde mají krásnou výzdobu). Jamesova matka se ke všem chovala moc mile, ale chvílemi na ní byla vidět nervozita z očekávané návštěvy.

Všechen stres konečně vyvrcholil - přesně v osm hodin ráno 24. prosince se ozval domovní zvonek.

''Ahoj! Kdepak máte Jimmyho?'' zahlaholila stařenka. Silvie se k Jamesovi vždycky chovala jako k malému.

''Za chvíli tu budou,'' oznámila jí paní Potterová.

''Budou? Á ano - říkala jsi, že tu bude mít kamarády!''

To už šel ze schodů James, Remus i Sirius. ''Dobré ráno,'' pozdravili.

''Silvie, tohle je Remus Lupin a Sirius Black - Jamesovi kamarádi ze školy,'' představila je Jamesova matka.

''Black?'' zaváhala na chvíli pratetička. ''Ano - už vím! Neznám vaši matku?''

''To je docela možné,'' přitakal Sirius.

''Taková uřvaná se sklony všem poroučet?''

''Jo - to bude ona!''

''No tak, pojďte se nasnídat!'' vložila se do hovoru paní Potterová, která vycítila, že by se Silvie na něco moc ráda zeptala. Například - proč Sirius tráví svátky tady, když mohl být klidně doma.

U snídaně se hned teta pustila do Jamese: ''Jimmy, drahoušku, už ses dneska česal?'' Vůbec se jí nelíbilo, jak se Jamesovi cuchají vlasy. To, že si je schválně cuchá sám ještě víc, jí ovšem raději nikdo neřekl.

''Ne, ještě ne,'' odvětil. Rychle dojedli a raději se všichni tři vypařili nahoru, aby tetička neměla další otázky, které by se jim nemusely líbit.

''Máš zajímavé příbuzné!'' usmál se Remus, když zavřel dveře Jamesova pokoje.

''Omlouvám se, že jsem vás do toho zatáhl.''

''Ne, to je dobrý. Není to zas tak hrozné - to jste ještě neviděli, jak to vypadalo u nás,'' zavzpomínal Sirius.

Těsně před obědem si James stoupl před zrcadlo a snažil se udělat si něco s vlasy. Nechtěl je však uhladit, ale čechral je ještě víc, než byly ráno.

''Jimmy, drahoušku, copak si to děláš s vlasy?'' zeptal se sladce Remus a pokusil se napodobit Silviin hlas. Sirius se rozchechtal.

''Milá tetiško, češu si vlasy, abych se ti víc líbil.'' Teď už se smáli všichni.

Jamesův nápad ovšem neměl takový efekt, jak si představoval. Matka ho spražila ošklivým pohledem, zato otec měl co dělat, aby se nerozesmál, ale prateta raději předstírala, že jeho účes nevidí. Vlasy mu teď na hlavě trčely všemi směry bez ladu a skladu.

Konečně Silvie odjela a po klidném večeru si šli všichni rádi lehnout.


Ráno se první probudil Remus: ''Vstávejte, máme dárky!'' James začal šmátrat po brýlích a Sirius se snažil vyhrabat z deky, do které byl zamotaný.

Letošní dárky byly spíše symbolické a pro zasmání než užitečné. Všichni se u rozbalování náramně bavili. Balící papíry byly pestré a třpytivé a James si dal tu práci a dárky pro přátele zabalil tak perfektně, že Remusovi a Siriusovi trvalo dobrých deset minut, než se do nich dostali.

Od Petera každý dostal hromadu cukroví - Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak a Čokoládové žabky. Remus dostal od Jamese knihu ''Jak rozpoznat vlkodlaka a jak se mu ubránit'', kde byly užitečné rady, které by vám v reálném životě přivodily smrtelný úraz, a od Siriuse kartáč na dlouhé psí chlupy. James ve svých dárcích objevil pytel sena a čtyři podkovy vykované přesně pro jelena. Sirius zas získal krásný obojek pro psa a vodítko.

''Skvělý nápad, Dvanácteráku!'' pronesl Lupin.

''Co myslíte - bude mi slušet?'' prohlížel si obojek Tichošlápek.

''Samozřejmě!'' přikývl mu James.

Trvalo celkem dlouho, než se konečně utišili a šli na snídani.


Pár dní se nic zvláštního nedělo, jen si všichni užívali svátků, pohody a dobrého jídla.

Jednoho rána - ještě před Novým rokem - všichni tři seděli v Jamesově pokoji a bavili se. Najednou se Sirius zaposlouchal: ''Slyšíte? Někdo dole zvoní.''

''Jo. Jdeme se podívat!'' vybídl je James a seskočil z postele.

''Snad to není další Jamesův příbuzný,'' ušklíbl se Lupin a Potter mu pohled oplatil.

Než se stačili vyřítit do předsíně, návštěva už zmizela v kuchyni, ale ještě zastihli paní Potterovou.

''Mami, kdo to byl?''

''Překvapení - dovolila jsem si pozvat návštěvu na oběd. Jestli jste tak zvědaví, jděte se podívat - sedí v kuchyni.''

Váhavě přešli chodbu. James opatrně otevřel dveře - co kdyby měl Remus pravdu a jeho matka pozvala dalšího protivného příbuzného.

Pohled, který se jim naskytl, byl mnohokrát lepší než na pratetu. Sirius nevěřil vlastním očím: ''Strýčku!''

Alfard Black seděl za stolem a právě něco hořečnatě vykládal panu Potterovi.

''Ahoj Siriusi!'' usmál se Alfard. ''Hezké svátky všem! Tvá matka, Jamesi, měla úžasný nápad a pozvala mě k vám na oběd!''

''To je skvělý! Díky, paní Potterová!'' zaradoval se Sirius a všichni tři si přisedli ke stolu.

''Chlapci, tady jsem vám přivezl vánoční dárky. Omlouvám se, že vám to nesu teprve teď, ale už jsem to nestihl poslat.'' Alfard vytáhl tři středně velké balíčky krásně zabalené ve vánočním papíře. Hoši je přijali a s radostí začali trhat papír. Každý dárek obsahoval knihu - nikoli učebnici - o magii.

''Myslel jsem, že by se vám mohly hodit - třeba i ke zkouškám,'' usmál se na ně Alfard.

''Páni, díky!''

''Jsou fakt nádherné, strýčku! Ale kde jsi je sehnal? Nemyslím, že bych je viděl prodávat v Příčné ulici...''

''Vždyť víš, že hodně cestuji a mám hodně kontaktů,'' mrkl na ně.

Už se dál raději nevyptávali.

Pak strýc stočil hovor jiným směrem. ''Máš nějaké zprávy z domova?'' zeptal se Siriuse.

''Ne, vůbec nic. Ty něco víš?''

''Ano, dostal jsem dopis od tvé matky. Regulus si prý polepšil... A já byl upozorněn, že by bylo pro mě lepší, kdybych se u nich už nikdy neukazoval.''

Sirius na něj vyvalil oči: ''Promiň, to jsem nechtěl! Ale jak se o tom dozvěděla?''

''Asi nás někdo viděl na Příčné ulici. Vždyť víš, že má přátele všude.''

''Tak, pozor všichni, bude oběd!'' šťouchla paní Potterová do svého syna, který se rozvaloval u stolu.

''Víš, přijde mi, že se děje něco divného,'' nakousl Sirius myšlenku, která všechny tři tížila už skoro čtyři měsíce.

''Proč myslíš?'' vložil se do toho pan Potter.

''Víte, pane, občas nám totiž přijde, že někteří lidé vědí věci, které se nemohli dozvědět,'' vytušil Remus, co chtěl Sirius říci.

''Mají pravdu, tati. Peter Pettigrew věděl, že je Remus prefekt, i když to nikomu neřekl, a Snape zase ví, že Sirius bydlí u nás...''

''Já vím - jsou to maličkosti, ale vrtá nám to hlavou,'' přiznal Sirius.

''Maličkosti to jsou...'' chtěl je uklidnit pan Potter.

''Ale stejně je to divné. I velké věci mohou začít maličkostmi,'' skočil mu do řeči Alfard. ''Každopádně - síly zla mají stále větší sílu. Dávejte si dobrý pozor na to, co říkáte a hlavně před kým to říkáte. Kdyby se cokoli stalo - dejte vědět buď nám nebo jděte za Brumbálem.''

''Jasně,'' přikývli.

''Tak už toho strašení nechte a pojďte se dát zákusek,'' přerušila je paní Potterová. ''Kluci mají teď spoustu práce se zkouškami a proč jim teď plést hlavy s takovými problémy?''

Ale rozhodně měli nad čím přemýšlet.

Po odpoledním čaji se Alfard rozloučil a odešel.

''Ty knížky jsou báječný!'' prohraboval se po večeři Remus v nových dárcích. Byly opravdu báječné - většinou pojednávaly o obraně proti černé magii, byly v nich i informace o různých lektvarech a rostlinách, o kterých ani neslyšeli.

Hned knih využili a začali psát domácí úkoly. Už měli taky na čase - do nástupu do školy zbývalo už jen pár dní, úkolů měli až nad hlavu a ještě se na ně ani nepodívali. Teď se ale všichni tři do práce s chutí pustili. Alespoň si mohli knihy v klidu prohlédnout a udělali i něco užitečného - také měli výmluvu, když jim do pokoje vtrhla paní Potterová.

Všechno bylo přesně načasované - jen co dopsali poslední úkol, začali si balit věci a chystat se na odjezd zpět do školy.


© 2005 Krysa z bambusového háje

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 royalcreation royalcreation | Web | 21. července 2012 v 19:16 | Reagovat

Pekne píšeš :-) vyzerá to dobre, musím si to prečítať celé :-D

2 Terezka Terezka | 22. listopadu 2013 v 14:49 | Reagovat

To je boží :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama