Kapitola 12.

21. července 2012 v 18:48 |  Pánové Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák

Zmizení



Zkoušky měli za sebou.Teď je čekal týden absolutního nicnedělání. Výsledky NKÚ všem přinesou sovy až o prázdninách, tak si teď mohli v klidu odpočinout, než oficiálně skončí školní rok.

Zbytek úterka Sirius, James, Remus a Peter nic nedělali a jen tak se poflakovali po nebelvírské věži - Remus a Peter se potřebovali vyspat.

Ale ve středu u večeře se Sirius už nudil a zeptal se: ''Tak co podnikneme?''

''No, minulý výlet do Prasinek jsem strávili v Chroptící chýši... Co byste řekli na menší procházku pod neviditelným pláštěm?'' ztišil hlas James.

''To je skvělý nápad, Dvanácteráku!'' přikývl nadšeně Sirius.

Hned po jídle se vydali na kolej. James si sbalil neviditelný plášť a Pobertův plánek a všichni čtyři se usadili ve společenské místnosti. Nějakou dobu si počkali, než se to tam trochu utiší, a vykradli se ven. Zamířili přímo k soše Jednooké čarodějnice. Tímto vchodem do Prasinek, který vedl přímo do sklepa Medového ráje, Remus a Peter ještě nešli.

V polovině cesty se však James najednou zastavil.

''Co se děje?'' sykl Sirius.

''Podívej na ten obraz,'' ukázal mu Potter. ''Nezdá se vám... jiný než ostatní?''

''Tak si ho prohlédneme,'' navrhl Black a stáhl plášť ze sebe i svých přátel.

James se Siriusem zamířili k obrazu - hned vedle stála stará skříň - a začali si ho prohlížet. Remus zůstal o kousek dál stát a hlídal. Peter jen zděšeně přihlížel.

Než ale stačili jakékoli kouzlo v obraze odhalit, Remus na ně sykl: ''Hej! Rychle - jde sem Filch!''

Sirius roztáhl plášť a James s Remusem si k němu rychle vlezli. Peter byl ovšem tak vyděšený, že mu ani nedošlo, že mají k dispozici neviditelný plášť. Otevřel tu starou skříň a nacpal se dovnitř. Dveře se za ním zavřely, ozvalo se tiché ''paf'' a bylo ticho.

Bylo to jen o vlásek. Filch právě zabočil do jejich chodby a zjišťoval, jestli se po hradu netoulá nějaký student. Zřejmě zaslechl hlasy, které ho přilákaly, a šel se podívat, co se děje.

Naštěstí si tří studentů pod pláštěm nevšiml a ve skříni bylo absolutní ticho. James, Remus a Sirius byli přilepení ke zdi a raději ani nedýchali. Filch jen prošel s nastraženýma ušima kolem nich.

Když zase nastalo ticho, trojice si sundala plášť a Remus zkontroloval na plánku, kam Filch zamířil: ''Je to dobrý, namířil si to o dvě patra níž.''

''Jestli se chceme dneska ještě někam dostat, měli bychom vysvobodit Červíčka,'' pronesl James. ''Hej, Červíčku, už můžeš ven,'' otevřel dveře, zatímco Sirius skládal neviditelný plášť.

Problém byl v tom, že se po Peterovi slehla zem. Skříň byla absolutně prázdná.

''Ale ne!'' Remusovi to došlo jako prvnímu. ''To je Rozplývavá skříň! A Červíček do ní vlezl sám. Co budeme dělat?''

''Změníme plány,'' prohlásil Sirius a na tváři se mu rozlil úsměv.

''Ty chceš jít,'' začal Lupin, pak kývl hlavou ke skříni, ''tam?''

''Přesně tak!''

''Poslyšte,'' vložil se do toho James. ''Je to naše vina, že jsme s sebou vzali i Červíčka.'' Snažil se jejich budoucí počínání nějak ospravedlnit. ''A znáte Petera, ten je schopný se ztratit a vrátit se až za pár let. A to by vyvolalo nepříjemné otázky, nemyslíte?''

''Samozřejmě,'' přitakal mu Sirius a snažil se vypadat provinile.

''Chcete ho ještě teď najít a do rána přivést?'' staral se Lupin. ''Ale v Rozplývavé skříni jsme ještě nebyli. Někteří se z ní vrátili až za několik týdnů a nikdo o tom nechtěl nikdy mluvit. Taky jsem slyšel, že se tam jeden profesor před pár lety vydal hledat nějakého ztraceného studenta. Ten kluk se prý za dva týdny objevil v nějakém přístěnku na košťata, ale toho profesora ještě nenašli. Ani pořádně nevíme, na co všechno tam můžeme narazit...''

''Ale právě o to jde!'' usmál se James. ''Jsme v pátém ročníku - už máme jen dva roky, abychom přišli na to, co ještě nevíme. Tak proč nezačít teď a tady?''

''Máš pravdu! Nehledě na to, že máme po NKÚ, tak jsme snad schopný postavit se nějakým těm příšerám, ne?'' souhlasil s ním Sirius.

A James ještě dodal: ''A třeba tam najdeme i toho profesora!'' Vypadal, že si už představuje, jak nastupují před celou školu a všichni jim gratulují, že našli toho ztraceného.

Pak se oba tázavě podívali na Remuse.

''To víte, že jdu taky. To si nenechám ujít a taky - kdo by na vás jinak dával pozor?'' usmál se Lupin a jeho přátelé mu úsměv oplatili.

A začali s průzkumem skříně. Sirius vytáhl hůlku a zašeptal: ''Lumos!'' Kouzlo rozsvítilo špičku hůlky. Skříň se zdála zevnitř větší než zvenku, ale všechny stěny byly pevné. Tak jak mohl Peter zmizet?

Když se Sirius otočil, aby se podíval i na dveře, objevila se nich cedulka s nápisem:


''Když se nebudeš bát, projdeš bez problémů.
Zavři dveře a prožiješ dobrodružství!''


''To zní dobře!'' řekli James a Sirius najednou.

Remus pomalu přikývl: ''Takže bude stačit, když se nebudeme bát... A projdeme...'' Teď už v ruce drželi hůlky všichni tři.

''To nám půjde dobře,'' usmál se Sirius.

Nacpali se do skříně. ''Připravení na cokoli?'' zeptal se James, který byl nejblíže u dveří. Když Sirius a Remus přikývli, James je zavřel.

Všude byla naprostá tma. Zadní stěna se však začala okamžitě rozplývat a vtáhla je do sebe.


© 2005 Krysa z bambusového háje

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terezka Terezka | 22. listopadu 2013 v 18:11 | Reagovat

To je napínavé :-) doufám, že se jim něco nestane :-( to bych špatně nesla :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama